Novinky

K létu patří proměnlivé počasí a jeho častým projevem jsou bouřky, blesky, prudké lijáky, krupobití, vítr a v krajních případech také záplavy a povodně. Ty často nečekaně způsobí škody na majetku a majitelé tak musí řešit nesnáze v podobě zatopeného sklepu, poškozené střechy, zničených oken či zásahu domu bleskem. Škody napáchané nevyzpytatelným počasím se mohou pohybovat v řádech desítek tisíc až po miliony korun. „Škody, které může způsobit počasí nejsou vůbec malé. Jejich průměrná výše se při povodních a záplavách pohybuje okolo 150 000 Kč. U krupobití hlásí lidé škody v průměrné výši až okolo 45 000 Kč a u vichřice zaznamenáváme průměrnou škodu okolo 29 000 Kč,“ komentuje Vanda Kýpeť, produktová manažerka Slavia pojišťovny. Jak v takových situacích postupovat?

V případě, že došlo vlivem počasí k poškození bytu, domu, chalupy či garáže, budou škody hrazeny z pojištění domácnosti a nemovitosti, pokud jej máme sjednané. „Standardně bývají v základním typu tohoto pojištění kryty škody způsobené vichřicí, přímým i nepřímým úderem blesku, požárem či krupobitím,“ vyjmenovává Vanda Kýpeť, produktová manažerka Slavia pojišťovny. Další možné škody mohou být pokryty sjednáním připojištění, které je vhodné například tehdy, pokud se majetek nachází v oblastech, v nichž dochází k povodním.

Poté, co dojde k poškození majetku, je v první řadě nutné neprodleně zkontaktovat pojišťovnu a informovat ji o způsobených škodách. Učinit tak lze prostřednictvím telefonu, e-mailem či přes internetový formulář dané pojišťovny a taktéž návštěvou příslušné pobočky. Uvést bychom měli, kdy ke škodě došlo, v jakém rozsahu je a na jakém majetku se stala. Připravené bychom měli mít vždy i číslo pojistné smlouvy a poskytnout musíme i naše identifikační údaje, tedy jméno, adresu a také číslo účtu.

Škodu je důležité co nejdříve fotograficky zdokumentovat, a to tak, aby bylo co nejvíce zřetelné, v jakém rozsahu se udála. Nápomocný bude seznam poškozených věcí. Připravit je třeba dále doprovodné doklady, jakými jsou účty a záruční listy prokazující vlastnictví poškozeného majetku. Všechny tyto podklady je třeba pojišťovně doložit. Následně je nutné počkat na příjezd likvidátora, který dle poskytnutých dokumentů a míry poškození majetku na místě vyhodnotí nárok na pojistné plnění a vyčíslí škodu. Zpravidla platí, že do příjezdů likvidátora by majitelé nemovitosti neměli následky řádění počasí odklízet, v některých případech je to však nezbytné. „Pokud na střechu pojištěného majetku například spadl strom a poškodil krytiny a nadále prší, je potřeba celou pojistnou událost nafotit a následně zajistit, aby do budovy dále nezatékalo.  V takovém případě se nemusí čekat na likvidátora, je ale nezbytné mít vše zdokumentované. Ideální je také části poškozeného majetku odklidit a uschovat. Taktéž je dobré evidovat náklady, které při odklízení následků živelní pohromy vznikly,“ komentuje Vanda Kýpeť. S řešením vzniklé škody nám mohou bezplatně pomoci také asistenční služby. „Asistenční služby jsou v různé míře zahrnuty v pojištění, vždy záleží na konkrétním typu smlouvy. Poradí nám, jak správně postupovat, pomohou s odklizením škod či sháněním elektrikáře, plynaře, instalatéra nebo třeba zámečníka,“ doplňuje Vanda Kýpeť.

Když řádí povodně a záplavy

Pokud náš majetek zasáhnou záplavy či povodně, je potřeba do řešení pojistné události zahrnout i další kroky. Kromě čísla pojistné smlouvy, identifikačních údajů, účtů a podrobné foto či videodokumentace je potřeba pořídit také seznam veškerých věcí, které voda poškodila či zcela odnesla, a to včetně takových drobností, jakými jsou knihy, kapesníky nebo příbory. Seznam by měl být pokud možno co nejobsáhlejší a vedle výčtu věcí by měl zahrnovat i odhad jejich stáří a hodnotu. Likvidátora bude dále zajímat do jaké výše sahala voda nebo jak velký byl v místě nános bahna. Vzhledem k povaze povodní a záplav nelze vždy čekat na příchod likvidátora. „Po záplavách a povodních je samozřejmě nezbytné začít s odklízením škod co nejdříve, a to především z bezpečnostních a hygienických důvodů. Potřeba je zkontrolovat a zajistit technický stav budovy, začít s odklizením uhynulých zvířat a zahájit proces vysušování, vyklízení a čištění. Vždy ale platí, že nejdříve je vše nutné fotograficky zdokumentovat pro potřeby pojišťovny,“ uvádí Vanda Kýpeť.

Tipy, jak předcházet škodám na majetku způsobeným počasím

• Zajistěte okna a dveře, aby průvan nezpůsobil jejich rozbití nebo rozbití jiných předmětů.
• Upevněte nebo pečlivě uschovejte pohyblivé či volně položené předměty, ať už na balkonu či zahradě. Vlivem větru by mohlo dojít k jejich rozbití nebo způsobení jiné škody či újmy na zdraví.
• Odjíždíte-li na dovolenou, zvažte uzavření vody, plynu a vypojení spotřebičů z elektrické sítě. Pokud chcete mít naprostou jistotu, vypněte taktéž jističe pro světelný a zásuvkový okruh.
• Udržujte hromosvod ve funkčních stavu. Chrání totiž nejenom domácnost před úderem blesku a následným možným požárem, ale také chrání nás samotné před zásahem bleskového proudu. U běžných objektů by měla být hromosvodová soustava zkontrolována jednou za 5 let odborným, licencovaným pracovníkem.
• Zvažte zřízení přepěťové ochrany. Chrání domácnost nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti.
• Pokud doma nemáte zřízenou přepěťovou ochranu, vytáhněte pro jistotu kabely elektrických zařízení ze zásuvek. Přepětí v elektrické síti, které může úder blesku způsobit, může domácí spotřebiče a elektroniku poškodit či zcela zničit.